Jdi na obsah Jdi na menu
 


JAWA Tour - dovolená

Název JawaTOUR vymyslel Hanz. Který jezdí na Jawách už od svých 10 let. Jednou se prostě sebral a na pionýru jezdil 10 dní po Šumavě. A od té doby jezdí pravidelně aspoň 14 dní dovolené s Jawou. Později i do ciziny,a s kamarády z Czech Jawa Club 2007.

 

Příspěvky

JAWA Tour 2017 - Svatební Cesta

2. 9. 2017

Svatební Cesta JawaTOUR 2017

Letošní JawaTOUR se zúčastnili jen Hanka s Hanzem, tak ji pojali jako svou svatební cestu. Připravili svou Jawa 350/640 se sajdou Velorex 562 a za ni ještě připřáhli Pav 40.

Na cestu měli 16 dní a plán dojet až do Istambulu.

Vyráželo se brzy ráno v sobotu 15.7. Cesta z garáže nebyla nic moc protože dost pršelo. Navíc se ukázalo,že Hančiny nepromoky nejsou nepromokavé,ačkoliv byli značkové za odpovídající cennu. První Jawení (1) se odehrálo hned u Humpolce u pumpy Benzina,kdy Hanz zapojoval pojistku od vyhřívaných rukojetí. Zde se také zjistilo,že z původní spotřeby 5,5 je 7,6 prostě váha nákladu a připojený Pavík se museli projevit. Pršet přestalo až u Brna,a tak se pokračovalo dál. Kousek před Slovenskými hranicemi se souprava náhle zastavila. Po oblečení reflexních vest a umístění trojúhelníku se Hanz snažil přijít proč? Po sundání víka se ze zapalka vylila voda. (2) Po vysušení Jawka krásně chytla. Náhle se za námi objevil Policejní VW T4. S úsměvem na rtu se nás ptali, jestli nechceme odtáhnout,že pumpa je 2 km. Odvětil jsem,že moc děkujeme,ale že jsem to právě opravil. Bylo to zapalkem. Policista se opět usmál,a říká. Jojo Jawa ta se dá opravit na koleni,přeji šťastnou cestu. Popojeli jsme k pumpě a dotankovali. Po oddechu u kafe jsme vyrazili dál. Přejeli Slovenské hranice,a rozhodli se že dnešek zkrátíme a zakotvíme v Bratislavě ve Zlatých Pískách. Trochu nám to dalo hledání,několikrát jsem jel kolem hradu,ale našli jsme je a ubytovali se v chatce,za 30 euro,abychom se usušili. Nebylo moc teplo,ale stejně jsme se šli trochu zchladit do vody a prohlédnout si Kemp. Došli jsme si i do města pro něco k snědku,Tesco bylo hned vedle. Najeto 356KmDruhý den ráno jsme vstali brzo. (3)Proběhla výměna karburátoru,nešel seštelovat,a dotažení všeho možného. Po navrácení klíčů a snídaně vyrážíme směr Balaton. Po překročení opuštěných hranic nás překvapila oplocená parcela, kde byla ponorka a Německý Tiger,vypadal jako originál. Jeli jsme přez Mosonmagyaróvár,Gyor,Pannonhalma až ke hradu Cseszneki Vár. Zajímavá zřícenina podobná našemu Rábí. V podhradí jsme dali gulášovku, do které jsme si dali místní pálivé papričky,opravdu skvělé. Huby nás pálily pořádně. Přes Vesprém jsme dorazili konečně k Balatonu. Do kempu Balatonfured. Chatky byly drahý, tak jsme šli pod stan za 8600 Forintů. Dorazli jsme brzo,takže jsme se šli vykoupat a půjčit si šlapadlo. Když jsme se vrátili ke stanu, náhle slyšíme známé zvuky a co nevidíme? Dorazili ČechoSlováci na pionýrech,známe je z jiných akcí. Pokecali jsme a povečeřeli,zejména Vladimír nás dostal,byl ze Zohoru a zná našeho kamaráda Vlado Višvádera. Ujeto 188KmTřetí den ráno jsme posnídali,nakrmili místní kachny a po malé procházce kolem Balatonu jsme vyrazili dále. Podél Balatonu na Szeged do Makó. Zde nás uvítal moc milý pán mluvil perfektně česky,v chatce za 30 euro. Nádherný areál s bazenem a chatka uvnitř nádherná stylová. Udělali jsme si procházku do města, což jsme později usoudili jako zbytečnost.Ujeto 315KmČtvrtý den jsme vyrazili směr Arad k hranicím s Rumunskem. Těsně před hranicemi (4) nám spadnul řetěz. Jeho nandání a našponování se ukázalo být problém,páč jsem nemohl najít klíč 32. Naštěstí nám pomohli dva Slováci, kteří zde čekali na odbavení. Moc jim děkujeme. Hranice jsme přejeli celkem rychle,i když zde už byli celníci. Směr Arad, kde bylo tolik kamionů,že to nepotkáte za celej den na D1. Dále na Deva, kde jsme se zastavili na hradě,kam vás vyveze telekabina. Už jsme byli dost unaveni,náhle se objevila cedule kemp. Bylo to v městečku Aurel Vlaicu. Za 12 euro jsme si postavili stan,byly zde čisté záchody se sprchou,ale co nás dostalo byl bazén s čistou vodou. Přišel vhod,takže jsme se v něm chvíli ráchali. Uvařili si večeři. Pán nám udělal kafe,bylo výborné,ono to tady bylo všechno moc hezké. Opravdu nádherné místo pod horama. Ujeto 298KmPátý den jsme pokračovali až na Brasov, kde měl být kemp,ale byl zrušenej,nikdo nám nebyl schopen říci,ani pán na infoturist místě, kam jít přenocovat. Hrál na compu hry a zjevně jsem ho rušil. Vyrazili jsme dál na náhodu,že uvidíme. Za městečkem Moacsa se náhle objevil Hotel,měli tu koně a za 20 euro nás ubytovali. Pokoj hezkej. Dali jsme venku kafe, pohladili koníky a šli spát. Cestou jsme dvakrát Jawili,nejprve (5) jsem si u pumpy chytil pávikem o vobrubník a utrhnul jeden šroub, co drží držák. Naštěstí jsem si vzal spousty šroubů a matek sebou. Pak jsme někde ztratili pukličku z pravého výfuku (6),aby nám nezajížděl střed dovnitř, tak jsem ho musel přidrátovat vázacím drátem na „hulváta“. Ujeto 275KmŠestý den jsme posnídali v altánu a po dotažení přední stupačky (7) jsme vyrazili dál. Dorazili jsme do města Onasti,zde jsme si chtěli koupit něco k jidlu,ale byli jsme otravováni tak dotěrným žebrákem,že jsme radši jeli dál. Průjezd městem nebyl jednoduchý, protože na kulaťáku nabouralo vojenské auto do osobáku a byla strašná kolona. Musel jsem znovu drátovat vejfuk (8). Dorazili jsme do města Focsani a dotankovali. Najednou přišel kluk,od pohledu motorkář jmenoval se Nicusor a rozběhla se super diskuze. Navíc nám poradil s cestou. U Moldavských hranic jsme zase pokecali o Jawách s jedním fajn Moldavanem. Při cestě do města Tulcea jsme museli použít přívoz. Bylo to super zpestření. Hlavně ten výjezd na břeh. Rozhodli jsme se pokračovat až k Černému Moři. Proto po natankování pokračujeme směr Jurilovca. K moři jsme dojeli u městečka Salichoi. Udělali první fotky s Jawičkou u moře. Ptáme se místních na možnost přespání,jeden pán nám ukazuje,kde se máme poptat,že je tam kemp. Když jsme dorazili na ono místo, tak tam byl takovej divnej pán a prej,že tu nikde nic takového není. Nedalo nám to a hledali jsme dál. Našli jsme to,bylo to hned v jeho sousedství. Asi jim záviděl. Domluvili jsme si ubytování za 30 euro. Bylo to tady nádherný. Malej penzionek hned u moře. Luxusní pokoj a na zahradě vedle zaparkovaný Jawky bazén. Asi po dvou hodinách relaxu dorazil přímo majitel na člunu s úlovkem ryb. Jeho pozvání na čerstvou rybu se nedalo odmítnout. Ochutnali jsme několik druhů a dali panáka. Popovídali o motorkách. Majitel super chlap, na motorce taky projel spousta států a byl až v Izraeli. Ujeto 388KmSedmý den ráno jsme posnídali opět s majitelem u stolu. Bylo to tam nádherný. Pokračujeme dál směr Constanca. Město žije turistickým ruchem. Všude hotely a spousta lidi. Rozhodli jsme se pokračovat dál,na klidnější místo. Při průjezdu městem všude postávají lidi s cedulema, že maj místo na ubytování. Někteří mávají klíčema. Odbočili jsme na pláž v městečku Eforie Sud. Nic jsme nenašli, tak pokračujeme dál. Až na místo, které se jmenovalo Costinesti. Přišel k nám pán s paní koukali na soupravu a nabídnuli přespání za 40 euro a motorka na zahradě. Krásný pokoj,pláž kousek. Vyrazili jsme k moři a dováděli tam. Samozřejmě jsme natočili i pár videí,hlavně pro kamarády z Jawa Clubu. Hanička si na pláži koupila kruh. Vozili jsme se na něm a bylo nám spolu krásně. Ujeto 148Km Osmý den ráno dáme káwu a vyrážíme z nádherné zahrady přes Mangalia k Bulharským hranicím. Rumunsko v nás zanechalo spousta pocitů. Zajímavá země. Západ plný kamionů,lehkých žen,odpadků.... Střed země nádherná příroda,koňské a kravské potahy,které mají SPZ. To mi hlava nebrala. A západ turistický luxus,nádherné pláže,teplá voda. Lidi super,milí a přívětivý. Kromě toho jednoho žebráka jsme neměli s nikým problém. Co bylo nemilé překvapení,byli spousty přejetých psú na silnicích. Na Bulharských hranicích to proběhlo rychle,jen chtěli vidět techničák. Jawa a úsměvy. První problémy nastaly při sjezdu z jednoho kopce. Náhle se začal ozývat chrastivý zvuk. Zastavil jsem u konzumu a zjistil,že ze řetězu ulítaly rolny a že je totálně po smrti. (9) Naštěstí jsme vezli dva náhradní. Ale stále jsme neměli ten klíč 32. Naštěstí u konzumu zastavil Bulharskej autobusák a půjčil nám ho. Taky mu patří velkej dík. Po zkrácení,vyštelování řetězu pokračujeme dál. Náhle se začnou ozývat divné zvuky ze zadního kola. Zajel jsem k pumpě. Vypadalo to na konečnou. Vezeme sebou náhradní kolo k sajdě a přední,ale máme problém se zadním kolem. Byly vypletené dráty, některé měly utrhané hlavičky (10). Po chvilce zápasení,bohužel marného u nás zastavila motorka. Byl to mladý pár ze Slovenska a nabídnuli pomoc. Poděkovali jsme,ale nebylo jak pomoci. Po chvíli nám sdělil jeden pumpař,že přímo naproti je pán, co má dílnu. Zašel jsem k němu a on byl naštěstí ochoten pomoci. Zatlačili jsme soupravu k němu na dvorek. Dali na stojan a vypodložili. Vyndali kolo s zjistili,že navíc guma je na totál sjetá až na plátno. Proto jsme ji zuli z ráfku,doplnili novýma drátama, které byly v sajdě mezi ND. Jordán se ukázal jako machr, páč zatim co Hanz držel kolo na velkém šroubováku on ho dokonale vycentroval. Během zajímavého hovoru nám řekl,že měl taky Jawu. Dokonce tři 634 6V,634 12V a 639. Obuli jsme novou gumu,ta původní byla sjetá na plátno (11). Ještě že jsme ji sebou vezli. Poděkovali jsme za pomoc a vyrazili dál. Cílem se stalo město Byala. Po cestě jsme zase drátovali střed vejfuku (12), vázací drát se prostě po ujetí několika set km přetrhnul-uklepal. Podle rady od Jordána jsme jeli do Byala. Byli jsme unaveni a měli zpoždění,proto jsme byly šťastní, že jsme našli malej hotýlek se zahradou,kde měli volný poslední pokoj. Moc milý starší pár,bývalý námořník. Za 30euro jsme se ubytovali,motorka opět krásně pod oknem na zahradě. Vyrazili jsme k moři se ráchat. Ujeto 195Km.

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2017 - Svatební Cesta 2-díl

1. 9. 2017

Devátýden vyrážíme směr Burgas. Počítáme s tím,že zase najdeme něco menšího. Na mapě je vybráno Aheloy. Je to pár kilometrů,jenže navigace nás nažene na nezpevněnou cestu, která - což mi nevíme - nikam nevede. Po kilometru strašných výmolů, kolejí od traktoru a jednomu brodu, se domlouváme, že Hanička půjde pěšky. Tahle pokračujeme 4 kilometry. Stále jsem říkal "za chvilku už bude asfalt" Cesta strašná, končila ale u chatrče starého pána. Měl tam na volno pobíhající prasata a jinou zvěř. Na můj dotaz "jak daleko je to na asfaltku" se zasmál až bylo vidět,že nemá ani jeden zub. Haha asfalt. Tak tady to končí dál je jen bláto a močál. Byli jsme úplně mimo. Škoda, že jsme si s prasátkama neudělali fotku, byli jsme opravdu úplně zlomený. Unavený a představa cesty zpět byla šílená. Otočili jsme se na cestu zpět. Hanička šla zase pěšky. Jen kousek kdy se jelo přes pole s nějakejma květinama si vlezla do sajdy. U brodu jsme si dali pauzu a zchladili se ve velmi studené vodě. To jsme věděli,že zbývá už jen kilometr této šílenosti. Po jeho překonání jsem jel napřed a Hanička za mnou pěšky. Cesta stála tak za hovno, že Hanze napadlo při zpáteční cestě vyndat polštářek, který vezeme sebou. Je to pan Hankey ve tvaru hovínka. Zanechání zde tohoto symbolu má ukázat, jakým byla tato cesta zoufalstvím. Najednou se přede mnou objevil mladej Českej pár v audině. Prej nás sem zavedla navigace. Tak jsem jim vysvětlil, proč nemají jezdit dál. Měli trochu problém se otočit, protože drhnuli spodkem. Po chvilce přišla Hanička a pokračovalo se po asfaltu jinudy do Aheloy. Zde jsme narazili na super malej hotýlek. Za 25 euro motorka na dvoře. Vyrazili jsme k moři měli jsme to jen 5 minut. Nádhernà malá pláž, málo lidí, teplá voda, písek, žádný kameny. Určitě nejhezčí místo, které jsme navštívili. Večer jsme sedli k mapám a plánovali. Bohužel máme zpoždění, takže to musíme zkrátit. Nepojede se až do Istambulu, ale přes Turecké Edyne do Řecké Alexandropuoli. Ujeto 63Km. Při cestě jsme přišli o topcase Givi(13),ulomil se mu pant,ty plastový bedny stojej za ho... Desátý den ráno je však všechno jinak. Hanz má nateklé ruce a zvažuje, že se dneska nikam nejede. Po ranní káwě a dotazu majitele, na kterém je podle velkého úsměvu poznat, že byl celou noc vzhůru, zda je možné zůstat ještě jeden den, s čímž není problém, je rozhodnuto. Zůstáváme. Po zaplacení 25 euro,prožíváme nádherný den, kdy střídáme koupání v suprovém moři a leháro v luxusním klimatizovaném hotelu. Dáváme si čerstvé dary moře. Prošli jsme si městečko, poseděli jsme v parku se svačinou no prostě relax. Ujeto 0KmJedenáctý den ráno dáme ještě naposledy tu výbornou káwu. Rozloučíme se s pohodovým majitelem a Aheloy které nám dlouho zůstane v srdci. Už je naprosto jasné,že jedeme zpět. Cesta dál na východ nebo na jih už není možná. Máme časové zpoždění, souprava žere o dva litry víc, Hanze bolej ruce, které si nedávno zranil při závodech ve Slaném a dochází nám náhradní díly a hlavně finance. Ale jsme spokojeni, k moři jsme to zvládnuli a jsme spolu 24 hodin denně a je nám spolu dobře. To je hlavní. Jedeme tedy přez celé Bulharsko směr Sofie. Zastavujeme v horách v městečku Kalofer. Ubytujeme se zde v krásném dřevěném hotýlku za 25 euro. Paní nám dovolí dát motorku do průjezdu, když ji však uvidí, začne naříkat. Mám tu horolezeckou výpravu, oni mají moc báglů, motorka bude překážet. Neváhám a přidávám 5 euro. Říkám - to je za motorku. Nechci ji zase vytlačit ven, hrozná to představa. Paní popadne eura a říká: zatlačte ji sem na ten trávník k těm kytkám. Je vidět,že vždycky se dá domluvit. Šli jsme si projít městečko. Úžasné horské scenérie. Velký pomník a kanóny. Asi se tu bojovalo. V restauraci dáváme moc dobrou polévku a místní chleboplacky z kamenné pece. A pivo Zahorka. Ujeto 258Km. Cestou jsme utahovali matku na krku (14),se při brždění kotoučovkou,uplně klepali celý brejle,a zase drátovali vejfuk(15). Dvanáctý den pokračujeme směr Sofie. Projíždíme nádhernými horami. Uděláme zde spousta nádherných fotek. Dorazili jsme do Sofie, na kraji města dotankujeme a stavíme se v mekáči na káwě. Je tu Wi-fi,  tak dáme pár fotek a napíšeme známým, že jsme v pořádku. Průjezd Sofií je rychlý a bezproblémový ,což jsme nečekali. Kousek před Srbskou hranicí začne náhle hodně pršet. Naštěstí  jsme kousek od benzinky. Zajedeme k ní dotankujeme a utratíme zbytek Leva. U káwy a sušenek čekáme asi hodinku, než přestane. Vezmeme si nepromoky a vyrážíme dál. Na hranicích zase obdivují soupravu a hlavně Pávika. Je tu trochu fronta, ono Srbsko není v EU. Bulharští celníci kontrolují dálniční známky. Kdo ji nemá, toho nepustí ze země, musí si ji dokoupit. Se slovy: teď už ji nebudete potřebovat , ale jezdil jste u nás po silnicích, tak si ji dokupte a pak vás pustíme. Jsou nekompromisní. My ji máme, takže bez problému jedeme do Srbska. Nádherné horské scenérie a tunely. Dojedeme do menšího městečka a dáme jídlo. Je to moc dobré. Jedeme dál a udivují nás policejní hlídky se samopaly. Dojedeme až do města Niš. Zde najdeme hotel za 62 euro a motorku máme přímo u recepce. Nádhernej pokoj, pomalá Wi-fi. Ono se signálem jsou problémy. Jdeme se projít do města. Je zde stará pevnost a všechno drahý. Káwa ,Cola i benzín, prostě všechno. Hanz se fotí u děla, náhle na něj vyběhne paragán v baretu, tak radši mizíme. Ujeto 371Km. Městečko je zajímavé a tak třináctý den ráno jdeme ještě jednou na procházku, zajdeme i do tržnice se zeleninou a ovocem, kde je pěknej cvrkot. Dáme snídani stylem švédských stolů a pokračujeme dál. Cesta nudná, průjezd Bělehradem na pohodu. Centrem vede něco jako naše magistrála a vůbec se to tady neucpává. Hranice zase trochu fronta, ale za chvíli jsme v Chorvatsku. V protisměru je fronta šílená, dlouhá několik Km. Dojedeme do městečka Vinkovci a ubytujeme se v malém hotýlku za 265 KunUjeto 421Km. Během cesty se nám vyklepal kabel z cívky od pravého válce (16),zkrátil jsem ji o půl centimetru a napasoval zpět,upadla ručička rychloměru (17) ,dále jedu podle odhadu,a vyklepali šroubky z otáčkoměru (18) takže se displej otočil nohama vzhůru. 

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2017 - Svatební Cesta 3-díl

30. 8. 2017

Čtrnáctý den jedeme přes hranice do Slovinska, zde zase vše na stejno. Prohlídnou a pochválej Jawu, popřejou hezkou cestu. Dojedeme do města Ptuj. Krásné centrum projedeme hned čtyřikrát, je tu zavřený most a nemůžeme najít objížďku. Ale nakonec dorazíme do kempu. Hotel drahej jako prase, chatky za sto euro, tak jdeme pod stan za 30 euro. Jsme zde brzy, tak jdeme do místních termálních lázní. Teplá voda v bazénech, skluzavky, výřivky, no prostě nádhera, až se nám ani nechce zpět do kempu. Ujeto 388KmPatnáctej den ráno přezujeme přední gumu (19). Zaplatíme na recepci, pamatuje si i to ,že jsem si včera vzal pohled. Šikovná recepční. Ačkoliv jsme pořádně vyčistili nejen Pávika , ale i sajdu, tak se nakonec rozhodujeme nejezdit naštorc přes celý Rakousko. Ale jen přes roh a do Maďarska. Cestou samozřejmě jedeme přes několik hranic, což je úsměvné. Někde jsou celníci, někde je to opuštěné, ale když na dotaz: kam jedete s tou Jawou? odpovím do Maďarska, se celnice směje a říká,tady je přechod do Chorvatska. Nám to ale nevadí, máme spousta kun a tak dotankujeme a najíme se, samo že dáme pauzu s káwou. Naštuduju pořádně cestu a jedeme dál. Zase do Slovinska a pak konečně na Redics do Maďarska. Musíme znova koupit dálniční poplatek na motorku, páč ten minulej desetidenní už vypršel. U první pumpy pauzírujeme s káwou. Přijede skupina motorkářů a zase okukují naší Jawu. Dostane je, jak je tam jednoduché ovládání sklápění světel.  Jedeme směr Bratislava. Cíl je jasnej - Zlaté písky. U města Szombately náhle Jawka přestane jet (20). Stojíme pod mostem a chladíme, je totiž dost horko dneska. Po půl hodině, kdy jsem na nic nepřišel, zkoušim jet dál a jde to. U pumpy zase po dotankování drátujeme vejfuk (21). Přes hranice přejíždíme zase v pohodě a horá do kempu. Zde si bereme chatku zase za 30 euro , nakonec se domluvíme na dvouch dnech, protože Hanze zase bolej strašně ty zraněný ruce. Ubytujeme se a jdeme se koupat. Ujeto 403kmŠestnáctej den jsme tedy celý na Zlatých Pískách za 30 euro.  Je zde nádherně, koupeme se chodíme do obchodu, který je za rohem. Ujeto 0kmSedmnáctý den vyrážíme domů.  Po projetí hranic sjíždíme z dálnice a jedeme po okreskách.  Náhle vidme ceduli Ždár nad Sázavou a je jasné, kde si dáme pauzu.  Ani ve snu nás nenapadlo, že zakončíme letošní JawaTOURspojenou s naší svatební cestou takhle stylově. Ano dorazili jsme na Krucemburk, děláme foto na místě, kde jsme si řekli před měsícem ANO. Pokračujeme k rybníku, kde s těmi nejlepšími lidmi z Czech Jawa Clubu 2007 trávíme nádherné momenty při Jawa srazech. Cestou ještě vyfotíme Vinkymu jak probíhají žně. A už jsme ve vodě, v našem Krucíku , nádherné , moc nádherné. Ještě jednou našponuju řetěz, (22) byl už moc volnej zasejc. Po dvouch hodinkách ráchání v Krucíku vyrážíme domů. Ujeto 388Km. Celkem ujeto 4455Km.Cesta byla hodně výborná, spousta nečekaných zážitků, i když jsme nakonec jeli jinudy. Stálo to za to a užili jsme si to. Jen těch závad bylo víc než jsme čekali, ještě vypadlý šroub v blatníku sajdy (23) , matky od sajdy co ji drží k rámu (24) , vyteklé přední tlumiče (25) a zadní brzda už je po smrti (26). 

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2016

17. 11. 2016

Letošní JAWA dovolená se měla uskutečnit do Estonska,ale vzhledem k okolnostem jsme ji odložili a jeli do Tater. Vůbec toho nelitujeme,bylo to super. 

Cesta začala již v pátek na klasický JAWA sraz Modrý Dým nad Krucemburkem. Vyrazil jsem na Jawa 350/640-Tramp s Pavíkem 40. 

Nebyla to první jízda s Pavem,ale první jízda s Pávem za Trampem. A ukázalo se že jsem si vzal velký sousto. Vzhledem k malé výšce a nohám,které po několika úrazech,některých řešených i operativně,jsem se rozhodl na Trampa dát malý kola. Vpředu místo 21 jsem dal 18 a vzadu místo 18 - 16.  Již při opuštění zahrady jsem cítil,že to nebude jen tak,že se s tím budu prát,ale pokračoval jsem až k Benešovu kde byl u pumpy sraz se zbylými členy. Kus před Benešovem,mě předjel náklaďák tak,že jsem vycestoval ze silnice. Naštěstí se nic nestalo,jen jsem měl na stupačkách trávu. Moc děkuji pánovy co mě pomohl vytáhnout motocykl z pangejtu. Po prohlídce jsem pokračoval a dojel až na místo srazu. Naštěstí jsem tam byl první. Protože kluci by viděli něco co bych nerad. Při dojezdu k pumpě jsem přebrzdil přední kolo na mastném fleku a šel přes řidítka. Nemohl jsem dát motorku na stojánek,naštěstí přiběhl pán co tankoval do auta a pomohl my. Chvilku na to dorazili Vinky s Martinkou a Konopnik. Takže viděli jen flek od benzinu co mi vytekl z nádrže,a odřeného Pavika. Odřené byly i kufr,padák a přední blinkr. Ulomené zrdcátko. Po chvilce jsem si uvědomil,že mě bolí rameno a prsty u ruky,proto jsem se rozhodl zavolat bratra,aby si přijel pro Pávika. Budu pokračovat dál,ale bez něj. Nežli dorazil bratr tak se přihasil Předseda s Peťulkou. Měl obrovskou radost,že nás dohnal takhle brzo,protože vyjížděl později a čekal,že nás dožene mnohem později. S bratrem jsme odmontovaly Pavika a zjistili,že příčinou bylo přílišné utažení kloubu od Pavika. Přerovnal jsme věci,některé jsem dal k bratrovy a pokračovalo se na Krucík. Zde jsme si tradičně užili koupání,vodní hrátky,posezení ve zdejší restauraci a letní kino. Mě se podařilo s Konopníkem na Tatranu dojet ke kamarádovy co má starou Tatru 148 a ten nás v ní svezl. Super zážitek,obě dvě jízdy. V sobotu dorazil ještě Polesňák,řečený Tučňák. 

V neděly ráno jsme se najedli,tradičně ve zdejší Pizzerii. Hanz a Předseda s Peťulkou vyrazili na Jawa Tour do Tater. Ostatní kluci vyrazili domu. Je to škoda,ale čas a peníze rozhodují. V neděly večer jsme dorazili do kempu Horní Bečvy a zde nikdo. Jen cedule kam zavolat. Po zajímavém hovoru,kdy nám pán řekl,že tam nepojede aby nám otevřel chatku,že si prej máme postavit stany a ráno se domluvíme. Takže jsme to tak udělali. V noci se náhle ozval zvuk dvoutatu. Byl to Wenda Tapemaniak,dorazil čímž nás velmi mile překvapil. Jel z Rudný nonstop. Ráno pán dorazil,zůčtoval s náma a okukoval naše stroje. Po zabalení věcí jsme vyrazili do města. Zde jsme probrali situaci a Hanz se rozhodl,že má ještě stále moc věcí,tak je zabalý a pošle poštou domu. Padnul návrh aby vyrazili směr Slovensko,že je Hanz dojede. Takže po zabalení a podání na poště jsem vyrazil za nimi. Cesta byla pohodová samá zatáčka a kopce. Průjezd na Slovensko v pohodě. Po průjezdu Žilinou u hradu Strečno,náhle vidím jít známou osobu. Byl to Wenda. Takže jsem je dojel dříve než jsem čekal. Pokračovali jsme směr Liptovský Mikuláš až do Pribyliny,kde jsme měly objednané ubytování u pana Betuše. Zde jsme byly moc spokojeni. Super ubytování,dobrá cenna a paní Betušová dělá perfektní raňajky. 

Užívali jsme si každý den pohodu a krásu Tater. Navštívili Štrbské Pleso,Spišský Hrad. Až přišel pátek a Hanz se rozhodl,že kývne na nabídku a v sobotu pojede závod European Longtrack Series v Německu. Po raňajkách vyrazil na nonstop cestu dlouhou 568Km. A z garáže dalších nonstop 640Km na plochodrážní stadion v Německu. Ostatní zde zůstali ještě jeden den a místo původně plánované cesty k Balatonu,vyrazili do jižních Čech. Wenda se po cestě oddělil směr do Velešína za kamarádama ze SACOVE Clubu. S nimi potom odjel fantastickou cestu na poloostrov Hel u Baltu. Předseda s Peťulkou pak pár dní brázdili Jižní Čechy.

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2015

16. 6. 2015

2015 zatim nejlepší dovolená. S Předsedou a  Peťulkou. přes 2000km. Spousta zážitků. a taky spousta závad :-D Jawení jsme si užili dost.

 Křapnice 5x utěsňování kolen výfuku,3x jejich dotažení,prasklá žárovka předního světlometu, zalepení nádrže, 4x štelování předstihu, dotažení hlavy (půjčenej klíč od pána ), upadlej kaslik od baterie, zaseklej přepínač světel, štelování spojky, upadlá páčka spojky, demontáž lanka spojky a jeho promazání, povollenej vršek karbesu, posouvání jehly karbesu.

Sajda povolenej šroub vypouštění oleje, 6x prasklá pojistka, vypadlá tyčka levé stupačky přední, vypadlá tyčka levé stupačky zadní, vysypané ložisko předního kola, vyhořelej přerušovač blinkrů, upadlá fajfka pravého válce, uvolněná celá stupačka i z držákem, prasklé těsnění mezi motorem a karburátorem, vypadané kontrolky do přístrojovky, spadlý řetěz.

Ale zažili jsme i spousta super zážitků. Sraz jsme měli v Dubenci kde probíhali již první opravy. Cesta k Rakouským hranicím probíhala relativně dobře,jen pár drobných oprav. Na hranicích jsme již opravovali více,bylo potřeba překonat Rakousko bez problémů. Tak jsme si ačkoliv jsme nejeli po dálnici koupili Rakouský dálniční známky. Hned po přejetí hranic upadlo Předsedovi koleno od vejfuku. Byl to náš rekord od závady k závadě 7Km. Podařilo se nám dorazit do kempu kde jsme v poklidu přespali. Čekali nás Alpy. Nádherná scenerie. Jawyčky si sáhnuli na dno,ale Alpy jsme zdolali. Po cestě se mi vysypalo ložisko z předního kola. Naštěstí jsme měli sebou náhradní kolo k sajdě a s Předsedou jsme z něj vymlátili ložiska a nacpali je do předního kola. Humorné bylo také,když Předseda ladil předstih,v Alpách před jediným domkem který se v širokém okolí nacházel. Přišel k nám pán který okukoval naše stroje a říkal,že měl jako mladý také Jawu. Byl s ní až v Tatrách. Náhle se objevila bába a strašně ho seřvala ať se s náma nebaví a jde rychle domu. Pán se rozloučil a šel se skloněnou hlavou domu. Nádherná byla cesta pod Alpama v údolý. Byla to nádherná scenérie. Nahoře sníh a dole zelená tráva. V druhém kempu stále ještě v Rakousku jsme zase byly za exoty. V místním rybníku byl umělý ostrov ke kterému se jezdilo na speciální loďce přivázané na vodicím laně. Předseda mě držel za nohy abych z vody vytáhl lano. Ale byli jsme upozorněni,že lano je vedle nás uvázáno k molu. Dost jsme se všichni zasmáli. Další den jsme již dorazili na Slovinské hranice. Nikde nikdo,zamknutý záchody. Byl tam jen kýbl položenej za sloupem,tak jsem se jim do něj vychcal. Chvilku jsme se tam fotili u cedulí a študovali mapu. Vzpomněli jsme si na Vinkyho,který bohužel nemohl jet s námi. A vznikla zde hláška Vinky je doma. Slovinskem jsme projeli bez větších problémů. Dorazili na Chorvatské hranice. Průjezd byl nečekaně snadný a rychlý. V Rijece jsme se dostali do dopravní špičky. Lidi na nás mávali,auta troubili a zdravili. Bohužel jsme dorazili jen do Kraljevice. Ubytovali se už za tmy v kempu. Nad ránem přišla strašná bouře,mě roztrhala stan a odvála plachtu ze sajdy. Všechno bylo mokrý. Myslel jsem že je to můj obrat zpět domu. Po snídani a kontrole škod,bylo rozhodnuto. Jedu dál!! Budu spát ve spacáku vedle sajdy. Dopolodne jsme na sluníčku vysušili co bylo třeba a vyrazil dál. Na mostě na Krk jsme zaplatili několik Kun mýto. A už jsme si to šinuli směr kemp Jezevac. Až do kempu nás doprovázelo sluníčko. V kempu bylo poloprázdno,klídek. těch pár dní jsme si tam užili. Koupání,slunění,procházky do města. Voda byla jako kafe. Pochutnávali jsme si na místních klobáskách,pivu... Spal jsem si pěkně vedle Sajdy ve spacáku. Bylo tam opravdu nádherně. Dost často jsme si vzpomněli na Vinkyho a natočili jsme mu legrační video.

Pak jsme vyrazili na cestu zpět. Přes Krk to byla nádhera. Před mostem jsme se ještě stavili na parkovišti a udělali fotky. Dorazili do Rijeky,kde jsme se prvně potkali s policistou. Jel vedle nás na motorce koukal na naše stroje,pak na nohy a náhle zastavil scoteristu co jel jen v sandálích. Hned mu napálil pokutu. Průjezd hranicema do Slovinska byl zase rychlej. Cesta celkem bez problémová. Celej průjezd Slovinskem byl pohodovej,jen pár drobnejch závad. Problémy začaly až po prujezdu do Rakouska. Sajda začala zlobit a chvílema nejela. Navíc mě doslova shořel přerušovač blinkrů.

Jízda Rakouskem bez světel byla dost na nic. jsou tam na to dost háklivý. Navíc mě chvílema stále zlobil jeden válec. Náhle se před námi objevil kemp,který byl takový nějaký maskovaný. Na zvonek nikdo nereagoval,až po chvíli dorazila stará babička a dovolila nám aby jsme si postavili stan a přespali,vše se prý vyřídí ráno.

Ráno vstaneme a snídáme. Náhle kolem nás začali chodit nahatý lidi. Předseda zareagoval,tady je něco špatně. Začali jsme opravovat mojí sajdu. Přišli jsme na hlavní závadu. prasklé těsnění pod karburátorem. Motor si nasával falešný vzduch a jelo to jen na jeden válec. Pak jsme našli kraťas,byly to vypadané kontrolky z přístrojovky. Kostřili se o budíky a vyhazovali pojistky,proto shořel i ten přerušovač. Náhle se začalo naháčů objevovat víc,samí důchodci. Chodili kolem nás se slovy super Oldís Jawa. Šli jsme zaplatit na recepci a tam jsme se dozvěděli,že se jedná o nudistický kemp. Recepční byla dost dobrá,bohužel oblečená. 

Vyrazili jsme dál. Ikdyž jsme byly varováni nudistama,že bude pršet. Ať zůstaneme,že je zde večer párty. Radši jsme jeli dál. Začalo opravdu pršet. Dojeli jsme do kempu v Alpách a zde narazili na partu Slováků. Super kluci. Přespali v Alpách a vyrazil na poslední etapu cesty. Cesta probíhala relativně dobře. Jen trochu pršelo. Hláška Vinky je doma už nebyla slyšet. U Dubence jsme se zase rozdělili. 

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2014

26. 7. 2014

2014 opět nádherná dovolená v Jižních Čechách. S Pepíkem a Martinou Opět krásná krajina a Hrady,Zámky,Zříceniny a že jich tu je spousta.

Zajel jsem se podívat kousek do Německa,sajda se tam líbila. Stačilo zastavit ně náměstí nebo u obchůdku a už tu byli postarší Němci a vzpomínali na Oldís JAWA.

 V Nepomuku se opět jel Nepomuckej Trojuhelník. Andrej Diviš,můj kamarád zde vyhrál závod sajdkár,super jízdou,kdy se na první místo probojoval až v posledním kole. Nádhernej závod

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2013

4. 8. 2013

2013 nádherná dovolená zase v jižních Čechách. S Pepíkem a Martí. 

Navštívili jsme několik Hradů,Zámků a Muzeí. Letos třeba Rábí,Švihov,Kašperk,Rýznberk,Helfenburk.....

S Pepíkem jsme si natáčeli videa na JAWÁCH.

S Martí jsme si zajeli do Rakouska. Z Passau do Gmundu 

A v Nepomuku se zrovna jely závody veteránů,tak zvaný Nepomucký Trojúhelník. Moc pěkná podívaná.

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2010

26. 7. 2010

Dovolená Slovensko,Maďarsko,Chorvatsko,Bosna a Hercegovina,Slovinsko,Rakousko....... Akorát jsem se rozváděl,tak jsem se prostě sebral a vyrazil. Hned ráno jsem proletěl D1 a šup na Slovensko. Prolezl jsem si Bratislavu a nakoupil v OD Slimák. Zatavil jsem se u příbuzných v Kremnici a zde přespal několik dní. Ujeto 541Km. Pak jsem pokračoval do Maďarska přes Komárno ,Győr ,Csorna do Szombathely. Zde jsem se ubytoval v hotelu 30Euro za noc mě přišlo dost. Ale byl jsem rád,že mám kde složit hlavu. Ujeto 323Km. Ráno jsem se nasnídal a hned vyrazil. Chtěl jsem zajet k Balatonu,ale nakonec jsem to napálil rovnou na hranice na přechod Rédics. Zde jsem si dotankoval a najedl jsem se měl jsem ještě zbytky Forintů. Obsluha mě dala dost najevo,že mě nerozumí,bylo to nepříjemný. Vjel jsem do Slovinska a hned po pár Km byly hranice do Chorvatska. Překvapilo mě nejen jak to bylo blízko u sebe,ale hlavně,že tam byly celníci a spadlé šraňky. O něčem jsme chvilku mluvili a pustili mě do Chorvatska. Byl jsem strašně unavenej a tak dojel jen do města Čakovec. Ubytoval jsem se v luxusní hotelu za 50Euro,ale motorku mě dovolili dát do dvora. Ujeto 429Km. Ráno jsem vstal a všude bylo zavřeno. Nikomu se nechtělo ráno vstávat. Kuchyně až od 10 hodin ,tak jsem se rozloučil a vyrazil. Ve městě byla otevřena jen jedna kavárna,ale nechtěli Eura ,ale jen Kuny. Musel jsem jet naproti k pumpě a tam dotankovat za Eura  a nechat si vrátit Kuny. Pak jsem se mohl nasnídat. Vyrazil jsem dál,přes Čazma ,Daruvar na hranice Bosny a Hercegoviny. Na hranicích jsem si nerozuměly,ale prostě jsem se dostal jen kousek na jejich území. Podařilo se mě tam koupit jejich MPZ ,které jsem začal sbírat. A vyrazil jsem zpět do Čakovce. a ubytoval jsem se zase v tom samém hotelu ,jen v jiném pokoji. Ujeto 499Km. Ráno jsem zjistil,že už nemám dost financí a u raní kávy přemýšlel co dál? Touhle zajížďkou jsem ztratil čas i peníze. Plán dojet k moři do Splitu se rozplynul. Ani na Krk by mě to nevyšlo. Třeba se tam pojedu podívat jindy a se skloněnou hlavou vyrážím k domovu. Z Čakovce jedu směr Maribor. Po pár Km jsem na hranicích do Slovinska a zase celníci a závora. Prohlédli mě zavazadlo a jedu dál. V Mariboru si udělám jen malou přestávku a jedu na hraniční přechod do Rakouska kde si kupuji na motorku dálniční známku. Celkem rychle jsem dorazil na naše hranice. Přes Znojmo domu do garáže. Ujeto 647Km. Celkem ujeto 2039Km. Jen škoda,že jsem měl málo času,na vejlety po okolí naplánované trasy. Za celou dobu jsem potkal policisty jen v Maďarsku.

 

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2009

23. 8. 2009

Vynikající dovolená s bratrem Lálinem. Ukrajina,Rusko

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

JAWA Tour 2006

28. 8. 2006

Ano ano přesně takhle to začalo. Sice na Jawách jezdím už od deseti let,ale tento rok jsem se naštval,nechci použít horší výraz. A dovolenou strávil na Jawě Pionýr. Trávit ji na cizí chalupě prací mě už prostě nebavilo. A tak vznikl výraz JawaTOUR. A od té doby jezdím pravidelně aspoň 14 dní dovolené s Jawou. 

 
Celý příspěvek | Rubrika: JAWA Tour - dovolená | Komentářů: 0

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5