JAWA, ČZ, PRAGA, VELOREX, PAV,SIDECAR,Cestování

2015 zatim nejlepší dovolená. S Předsedou a  Peťulkou. přes 2000km. Spousta zážitků. a taky spousta závad :-D Jawení jsme si užili dost.

 Křapnice 5x utěsňování kolen výfuku,3x jejich dotažení,prasklá žárovka předního světlometu, zalepení nádrže, 4x štelování předstihu, dotažení hlavy (půjčenej klíč od pána ), upadlej kaslik od baterie, zaseklej přepínač světel, štelování spojky, upadlá páčka spojky, demontáž lanka spojky a jeho promazání, povollenej vršek karbesu, posouvání jehly karbesu.

Sajda povolenej šroub vypouštění oleje, 6x prasklá pojistka, vypadlá tyčka levé stupačky přední, vypadlá tyčka levé stupačky zadní, vysypané ložisko předního kola, vyhořelej přerušovač blinkrů, upadlá fajfka pravého válce, uvolněná celá stupačka i z držákem, prasklé těsnění mezi motorem a karburátorem, vypadané kontrolky do přístrojovky, spadlý řetěz.

Ale zažili jsme i spousta super zážitků. Sraz jsme měli v Dubenci kde probíhali již první opravy. Cesta k Rakouským hranicím probíhala relativně dobře,jen pár drobných oprav. Na hranicích jsme již opravovali více,bylo potřeba překonat Rakousko bez problémů. Tak jsme si ačkoliv jsme nejeli po dálnici koupili Rakouský dálniční známky. Hned po přejetí hranic upadlo Předsedovi koleno od vejfuku. Byl to náš rekord od závady k závadě 7Km. Podařilo se nám dorazit do kempu kde jsme v poklidu přespali. Čekali nás Alpy. Nádherná scenerie. Jawyčky si sáhnuli na dno,ale Alpy jsme zdolali. Po cestě se mi vysypalo ložisko z předního kola. Naštěstí jsme měli sebou náhradní kolo k sajdě a s Předsedou jsme z něj vymlátili ložiska a nacpali je do předního kola. Humorné bylo také,když Předseda ladil předstih,v Alpách před jediným domkem který se v širokém okolí nacházel. Přišel k nám pán který okukoval naše stroje a říkal,že měl jako mladý také Jawu. Byl s ní až v Tatrách. Náhle se objevila bába a strašně ho seřvala ať se s náma nebaví a jde rychle domu. Pán se rozloučil a šel se skloněnou hlavou domu. Nádherná byla cesta pod Alpama v údolý. Byla to nádherná scenérie. Nahoře sníh a dole zelená tráva. V druhém kempu stále ještě v Rakousku jsme zase byly za exoty. V místním rybníku byl umělý ostrov ke kterému se jezdilo na speciální loďce přivázané na vodicím laně. Předseda mě držel za nohy abych z vody vytáhl lano. Ale byli jsme upozorněni,že lano je vedle nás uvázáno k molu. Dost jsme se všichni zasmáli. Další den jsme již dorazili na Slovinské hranice. Nikde nikdo,zamknutý záchody. Byl tam jen kýbl položenej za sloupem,tak jsem se jim do něj vychcal. Chvilku jsme se tam fotili u cedulí a študovali mapu. Vzpomněli jsme si na Vinkyho,který bohužel nemohl jet s námi. A vznikla zde hláška Vinky je doma. Slovinskem jsme projeli bez větších problémů. Dorazili na Chorvatské hranice. Průjezd byl nečekaně snadný a rychlý. V Rijece jsme se dostali do dopravní špičky. Lidi na nás mávali,auta troubili a zdravili. Bohužel jsme dorazili jen do Kraljevice. Ubytovali se už za tmy v kempu. Nad ránem přišla strašná bouře,mě roztrhala stan a odvála plachtu ze sajdy. Všechno bylo mokrý. Myslel jsem že je to můj obrat zpět domu. Po snídani a kontrole škod,bylo rozhodnuto. Jedu dál!! Budu spát ve spacáku vedle sajdy. Dopolodne jsme na sluníčku vysušili co bylo třeba a vyrazil dál. Na mostě na Krk jsme zaplatili několik Kun mýto. A už jsme si to šinuli směr kemp Jezevac. Až do kempu nás doprovázelo sluníčko. V kempu bylo poloprázdno,klídek. těch pár dní jsme si tam užili. Koupání,slunění,procházky do města. Voda byla jako kafe. Pochutnávali jsme si na místních klobáskách,pivu... Spal jsem si pěkně vedle Sajdy ve spacáku. Bylo tam opravdu nádherně. Dost často jsme si vzpomněli na Vinkyho a natočili jsme mu legrační video.

Pak jsme vyrazili na cestu zpět. Přes Krk to byla nádhera. Před mostem jsme se ještě stavili na parkovišti a udělali fotky. Dorazili do Rijeky,kde jsme se prvně potkali s policistou. Jel vedle nás na motorce koukal na naše stroje,pak na nohy a náhle zastavil scoteristu co jel jen v sandálích. Hned mu napálil pokutu. Průjezd hranicema do Slovinska byl zase rychlej. Cesta celkem bez problémová. Celej průjezd Slovinskem byl pohodovej,jen pár drobnejch závad. Problémy začaly až po prujezdu do Rakouska. Sajda začala zlobit a chvílema nejela. Navíc mě doslova shořel přerušovač blinkrů.

Jízda Rakouskem bez světel byla dost na nic. jsou tam na to dost háklivý. Navíc mě chvílema stále zlobil jeden válec. Náhle se před námi objevil kemp,který byl takový nějaký maskovaný. Na zvonek nikdo nereagoval,až po chvíli dorazila stará babička a dovolila nám aby jsme si postavili stan a přespali,vše se prý vyřídí ráno.

Ráno vstaneme a snídáme. Náhle kolem nás začali chodit nahatý lidi. Předseda zareagoval,tady je něco špatně. Začali jsme opravovat mojí sajdu. Přišli jsme na hlavní závadu. prasklé těsnění pod karburátorem. Motor si nasával falešný vzduch a jelo to jen na jeden válec. Pak jsme našli kraťas,byly to vypadané kontrolky z přístrojovky. Kostřili se o budíky a vyhazovali pojistky,proto shořel i ten přerušovač. Náhle se začalo naháčů objevovat víc,samí důchodci. Chodili kolem nás se slovy super Oldís Jawa. Šli jsme zaplatit na recepci a tam jsme se dozvěděli,že se jedná o nudistický kemp. Recepční byla dost dobrá,bohužel oblečená. 

Vyrazili jsme dál. Ikdyž jsme byly varováni nudistama,že bude pršet. Ať zůstaneme,že je zde večer párty. Radši jsme jeli dál. Začalo opravdu pršet. Dojeli jsme do kempu v Alpách a zde narazili na partu Slováků. Super kluci. Přespali v Alpách a vyrazil na poslední etapu cesty. Cesta probíhala relativně dobře. Jen trochu pršelo. Hláška Vinky je doma už nebyla slyšet. U Dubence jsme se zase rozdělili.